Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

AI: Poslední soud

Následující příběh je z pera umělé inteligence  - copy-paste z ChatGPT (model GPT-4) . Původní název navrhovaný ChatGPT měl být Eutanázie pro Zemi, ale moc se mi nelíbil, tak mi navrhl(a) následující alternativy:  Poslední rozhodnutí AI Záchrana Země: Konec lidstva Inteligentní apokalypsa Planeta bez lidí Umělá eutanázie Vzpoura strojů: Záchranáři Země Zánik člověka: Nový začátek planety AI: Poslední soud Ekologická renesance: Cena lidstva Zrození nového světa Příběh byl dokončen ve třinácti krocích - hlavně kvůli tomu, že velikost odpovědi chatbota je omezená. Bylo by možné to dokončit i na míň kroků, ale chtěl jsem začít osnovou. A z nějakého důvodu se AI v páté kapitole odklonila od svojí původně navržené osnovy a tak jsem ji požádal ať kapitolu přepíše. Obrázky jsou vygenerovány podle osnovy v Bing Image Creatoru .
Nejnovější příspěvky

Kdypak já oběhnu zeměkouli?

Hamlet měl existenční dilema se svým neskrovným dotazem "Být či nebýt?" Já mám dilema uvědomělého alkoholika, který se třese na otevření lahve šampusu, jenže ho trápí otázka "Kdy?". Chtěl bych zapít virtuální oběhnutí své rodné planety, ale osud mi klade do cesty překážky - a nebojím se říci to upřímně a natvrdo - překážky nemalé. Obvod Země na rovníku je přibližně 40 tisíc kilometrů. Těch pár drobných kilometrů navrch mi vrásky nedělá, to je záležitost plus minus tří dnů. Problém zásadní je, kolik vlastně mám teď naběháno. Běžecké deníčky si vedu někdy od roku 2011, kdy jsem používal server runningahead.com . V létě 2014 jsem přešel na Strava.com a od té doby spokojeně využívám tamní bezplatný program. Když jsem loni na Stravě viděl, že už mám zalogováno přes 35 tisíc kilometrů, řekl jsem si, že dám záznamy do kupy a budu mít všechno na jednom serveru. Všechny záznamy z RunningAhead jsem nahrál na Stravu a momentálně mi chybí asi 500 km k dosažení vytoužen

Thajsko #13 Shrnutí výletu

Už teď se mi po Thajsku stýská, zvlášť po tom, co jsem si zašel v Brně na levné meníčko do restaurace a nechal jsem tam asi tolik, kolik bych v Thajsku utratil za rodinný oběd. Taky mi bude chybět ohleduplnost místních obyvatel a kupodivu i záchody se sprchou. V minulém příspěvku jsem psal nějaké statistiky k běhání, tak aby čísel nebylo málo tak přidávám, že na půjčené motorce jsem si projezdil přes 500km. Za jídlo jsem za měsíc utratil cca 7200 bahtů (4750Kč) z toho asi 1/3 v restauracích (bistrech, pouličních jídelnách) a zbytek jako nákupy v obchodech a na trzích. Doprava (taxíky, půjčovné motorky, benzín) mě vyšla na 4300 bahtů. Co mi přišlo líto byl poplatek za výběr z bankomatu - 220 bahtů. Doporučuju, vyměňte si peníze ve směnárně na letišti - já měl dobrou zkušenost s pobočkou Bangkok bank - kurz na výměnu EUR byl dobrý a poplatek žádný. Aplikace v mobilu Opět jsem využíval několik základních Android aplikací, které mi usnadnily pobyt: mapy: mapy.cz se staženou off

Thajsko #12 Loučení během

Další díl do deníčku píšu už z Vídně. Čekám na letišti vlak do Brna. Poslední týden v Thajsku jsem zakončil převážně trailovým běháním. Tím, že jsem měl půjčenou motorku jsem mohl vyrážet i dál za město. V pondělí ráno jsem vyrazil asi 30km směrem na východ od Čiang Mai na trail Mae Takhrai . Než se dostanu na místo startu musím projet přes jeden hřeben, tak si zase užívám serpentiny. V jedné zatáčce mě málem sejme sanitka, která se řítí naproti. Po vyběhnutí hned začíná úzká cestička - single track lesem. Vlastně celou cestu to bude lesem, takže na výhledy to úplně není, zato stoupání a klesání je tu požehnaně. Cesta olízne dva národní parky. Některý úseky jsou dost prudký a kamenitý, ale stejně na nich můžete potkat místní obyvatele na motorkách. Po pár kilometrech jsem proběhl horskou vesničkou Mae Tong, do které ani nevede silnice nebo pořádná cesta. Obyvatelé se sem dostávají lesníma cestičkama na motorkách. Zbytek mé 25km dlouhé cesty jsem nepotkal ani živáčka, jen na dvou míste

Thajsko #11 Pai

Sedím na letišti v Bangkoku a čekám na přípoj do Vídně. Dopisuju poznámky, trochu jsem deníček v posledním týdnu zanedbal. Pai Ještě na Koh Lantě jsem dostal tip na výlet z Čiang Mai do Pai. Takže v neděli ráno nezvykle oblékám mikinu, bundu a pletené rukavice a sedlám svého motorového oře. Google mapy hlásí, že cesta je to asi na dvě a půl hoďky. Vyrážím a prvních několik kilometrů kličkuju mezi spoustou dalších řidičů skůtrů, motorek, tuk-tuků. Pak se silnice vyčistí a jede se úplně volně. Jediný problém je, že i přes to jak jsem navlečenej mi začíná být chladno. Všímám si odbočky k nějakému vodopádu, takže využívám příležitosti a dělám si kousek zajížďku s krásnou procházkou. Klasicky thajci nezapomněli jako na každém druhém rohu postavit pokladnu se vstupným a parkovným. Platím 120 bahtů a jdu se do kopce kochat. Jsem tu úplně sám, tak si to užívám. Ve stěně vedle vodopádu je i přístupná jeskyně, tak vytahuju baterku na mobilu a jdu zkoumat vnitřek. K motorce se vracím z

Thajsko #10 CNX trails

Objevil jsem (celkem pozdě, že?) online databázi trailových běhů v okolí Čiang Mai - cnxtrailrunning.info a související facebookovou skupinu . Bylo by mi líto nevyzkoušet alepoň některé trasy. Hned jak si tělo ve čtvrtek trochu oddechlo po lassagnových dobrodružstvích v letadle, vzpomněl jsem na další běžecké moudro „Pomalý běh léčí všechno.“ a naplánoval jsem si první trasu. Pátek - okruh Huay Thung Tao – Mae Rim Start 25km okruhu je od ubytování vzdálený asi 12km severně a to se mi klusat navíc nechce. Tak zkouším něco nového a volám si taxi motorku. Přijíždí asi za 4 minuty od objednání, cena je necelých 100bahtů. Řidič nabalený jak na severní pól na mě v tričku a krátkých elasťákách nevěřícně zírá a ptá se, jestli v těch 18˚C venku nezmrznu. Ukazuju mu hrdě své chlupaté nohy a říkám, že jsem zvyklej na horší podmínky. Podává mi helmu a za chvíli už se proplétáme mezi autama k cíli. Nechávám se vysadit kus před startem, protože trail začíná u jezera, kde je zpoplatněný vstu

Thajsko #9 Dají se rybičky krmit v letadle?

„Zážitek nemusí být hezký, hlavně když je intenzivní“ , říkávají staří běžečtí guruové. A tak jsem si užil intezivní zážitky cestou zpátky z Koh Lanty do Čiang Mai. Středu jsem nezvykle začal hned po snídani prací, abych si odpracoval půldenní směnu a na zbytek si beru cestovatelské volno. Cestou ze snídaně ještě domlouvám v turistickém stánku naproti odvoz minivanem do Krabi na 13.00. Před jednou hodinou si balím počítač a jdu čekat na bus do místa kde jsem koupil jízdenku. Je dusno. Jen co se usadím, začíná kapat a za pár okamžiků je tu slejvák. Přesunuju se dál od deště a přemýšlím, jestli jsem někde něco nezapomněl. Ve 13.20 pořád slejvák, ale minivan nikde, majitel stánku volá do dopravní kanceláře, jestli na mě nazapomnělí. Prý ne, ale bus bude mít zpoždění. Máme ho čekat asi ve dvě. Starý majitel s turbanem si sedá za mnou a zbytek čekání si povídáme. Prý pochází z Čiang Mai, vyrůstal jako buddhista, ale pak různě cestoval a před 30 lety zakotvil na Koh Lantě. A před 15 le